Po dlouhé době jsem si vyzkoušel makrofotografii.

Na svazích jedné lesní cesty jsem objevil Svižníky polní. Jedná se o snadno přehlédnutelné malé broučky velikosti 1-1,5 cm.

Jakmile se však člověk ponoří do jejich světa, zjistí, že zdaleka není tak nezajímavý a přehlédnutelný, jak by se mohlo zdát.

Ne nadarmo se tento brouček anglicky nazývá „Green TIGER Beetle“.

Svižník je vybaven rychlýma dlouhýma nohama a křídly, pomocí kterých se přemístí bleskurychle z místa na místo.  Má silná bělavá kusadla, která jsou překřížená jako šavle. Díky této výbavě je v hmyzí říši opravdovým postrachem. Člověk si tak najednou začne vážit toho, že je ten velký obr, kterého tento predátor neohrozí, že když odhlédne od foťáku, vidí zase jen malého zelenkavého broučka velikosti větší berušky.:-)

Svižník se živí hlavně pavouky a drobným hmyzem.

Měl jsem možnost pozorovat jej při lovu. Nejdříve svou kořist napadl kusadly a pak od ní odběhl. Když by se zdálo, že vše skončilo, oběhl mezitím asi tak 20 cm dlouhý okruh a překvapil ji z druhé strany. Pomocí svých velkých očí skvěle vidí a má přehled, co se v jeho okolí děje na vzdálenost asi 15 cm. Já fotil ze vzdálenosti 35 cm, takže jsem měl tak trochu kliku.:-)

Odvaha těmto broukům opravdu nechybí, zkoušel jsem se k jednomu z nich přiblížit klacíkem, načež se brouk proti němu otočil do obranného postoje a cvakl kusadly.

Svižníci neustále poletují a pobíhají, takže dohonit je a vyfotit jakoby z pohledu jejich světa vyžaduje docela trpělivost. Vlastně jsem byl také na lovu.:-) Posuďte sami, jestli to stálo za to, a jestli jsem Vám dokázal jeho svět přiblížit.:-)

Fotografoval jsem objektivem Canon 100 mm F 2.8 IS macro.

Svižník zákonem chráněný a je řazen na seznam ohrožených druhů.

Jak jsem fotil svižníky